1. Mosesgirji 29

₁Jakob manai ain ovddos ja bođii nuortaálbmogiid eatnamii. ₂Doppe son oinnii meahcis gáivvo ja golbma sávzaealu livvadeamen dan luhtte, dasgo dan gáivvos jugahuvvojedje ealut. Gáivoráiggi ovddas lei stuorra geađgi, ₃ja easkka go buot ealut ledje čoahkkanan dasa, de geađgi fierahuvvui eret ja sávzzat jugahuvvojedje. Dasto geađgi biddjojuvvui fas sadjásis.

₄Jakob jearai guođoheddjiin: “Vieljažiiddán, guđe báikki olbmot dii lehpet?” Sii vástidedje: “Mii leat Harrana olbmot.” ₅Jakob jearai vel: “Dovdabehtetgo dii Labana, Nahora bártni?” Sii vástidedje: “Dovdat mii gal.” ₆Son jearai: “Eallágo son dearvan?” Sii vástidedje: “Dearvan son gal eallá, ja do boahtáge su nieida Rakel sávzzaidisguin.” ₇Jakob dajai: “Dálhan lea guovdelaš beaivi iige leat vel ealuid čohkkenáigi. Jugahehket sávzzaid ja dolvot daid fas guohtut.” ₈Muhto sii dadje: “Eat mii sáhte dahkat dan ovdal go buot ealut leat čoahkis ja geađgi fierahuvvo gáivoráiggi ovddas. Dalle mii jugahit sávzzaid.”

₉Go son lei ain sártnodeamen singuin, de Rakel buvttii dasa áhčis sávzzaid, dasgo son dat lávii guođohit daid. ₁₀Go Jakob oinnii Rakela, ednos Labana nieidda, ja su sávzzaid, de son lávkii ovdan, fierahii geađggi gáivoráiggi ovddas ja jugahii ednos sávzzaid. ₁₁De Jakob cummistii Rakela ja čirrui. ₁₂Son muitalii Rakelii ahte son lea su áhči fuolki ja Rebekka bárdni, ja Rakel viehkalii muitalit dan áhččásis. ₁₃Go Laban gulai ahte su neahpi lei boahtán, de son viehkalii su ovddal, fátmmastii ja cummistii su ja doalvvui su vissosis. Doppe Jakob muitalii Labanii buot mii sutnje lei dáhpáhuvvan, ₁₄ja Laban dajai sutnje: “Don leat duođaid mu oažži ja varra.”

Go Jakob lei orron Labana luhtte mánu árvvu, ₁₅de Laban dajai Jakobii: “Manin don galggašit bálvalit mu nuvttá, vaikko leatge mu fuolki? Daja maid siđat bálkán.” ₁₆Labanis ledje guokte nieidda; boarráseappo namma lei Lea ja nuorabu Rakel. ₁₇Leas ledje devkes čalmmit, muhto Rakel lei fávru ja čáppis. ₁₈Jakob ráhkistii Rakela, ja danin son dajai: “Mun bálvalan du čieža jagi, juos attát munnje nuorat nieiddat Rakela.” ₁₉Laban dajai: “Lea buoret ahte mun attán su dutnje go soames earrásii. Ása mu lusa!” ₂₀Nu Jakob bálvalii čieža jagi vai oažžu Rakela, ja dat jagit ledje su mielas dego moadde beaivvi, dainna go son ráhkistii Rakela.

₂₁Jakob dajai Labanii: “Atte munnje mu áhká. Mu bálvalanáigi lea dievvan, ja dál mun dáhtun oažžut su.” ₂₂Dalle Laban čohkkii buot dan báikki olbmuid ja lágidii guossemállásiid. ₂₃Muhto eahkedis son vieččai nieiddas Lea ja doalvvui su Jakoba lusa, ja Jakob veallái suinna. ₂₄Laban attii nieidasis Leai šlávvan iežas šlávvanieidda Silpa. ₂₅Go iđit čuvggodii, de Jakob fuobmái ahte son lei ožžon Lea. Son dajai Labanii: “Maid don leat dahkan munnje! Munhan bálvalin du vai oaččun Rakela. Manne don behttet mu?” ₂₆Laban vástidii: “Ii min báikkis leat vierrun náitit nuorabu ovdal boarráseappo. ₂₇Divtte fal Lea headjavahku gollat, de oaččut bálkán nuorabuge, go bálvalat mu velá nuppi čieža jagi.” ₂₈Jakob dagai nu ja doalai headjavahku Leain. De Laban attii maid nieiddas Rakela sutnje áhkkán ₂₉ja attii nieidasis šlávvan iežas šlávvanieidda Bilha. ₃₀Jakob veallái maiddái Rakeliin, ja son ráhkistii Rakela eambbo go Lea. Nu Jakob bálvalii Labana velá nuppi čieža jagi.

₃₁Go Hearrá oinnii ahte Jakob hilggodii Lea, de son divttii Lea šaddat áhpeheapmin; muhto Rakel lei sahkuheapme. ₃₂Lea riegádahtii bártni ja bijai sutnje namman Ruben, dasgo son jurddašii: “Hearrá lea oaidnán mu vártnuhisvuođa. Dál mu boadnjá ráhkistišgoahtá mu.” ₃₃Son šattai fas áhpeheapmin, riegádahtii bártni ja dajai: “Hearrá lea gullan ahte mu boadnjá hilggoda mu, ja danin son attii munnje vel dán bártnige.” Ja son bijai bárdnái namman Simeon. ₃₄De son šattai fas áhpeheapmin, riegádahtii bártni ja dajai: “Almma dál mu boadnjá viimmat gesso munnje, munhan lean riegádahttán sutnje golbma bártni.” Danin bárdnái biddjojuvvui namman Levi. ₃₅Ohpihii Lea šattai áhpeheapmin, riegádahtii bártni ja dajai: “Dál mun rámidan Hearrá.” Danin son bijai bárdnái namman Juda. De son heittii riegádahttimis.