1. Mosesgirji 37

₁Jakob ásai Kanaanii, dan eatnamii gos su áhčči lei ássan vierisin.

₂Dát lea Jakoba soga muitalus.

Go Josef lei čiežanuppelotjahkásaš, de son guođohii smávvaomiid vieljaidisguin, áhčis áhkáid Bilha ja Silpa bártniiguin, ja son lávii guoddalit sin áhččásis. ₃Israel ráhkistii Josefa eambbo go buot eará bártniidis, dasgo Josef lei riegádan sutnje su boarisvuođas. Áhčči goaruhii Josefii guhkes gávtti. ₄Muhto go vieljat oidne ahte sin áhčči ráhkistii su eambbo go su vieljaid, de sii vašuhišgohte su eaige sáhttán šat sárdnut suinna ustitlaččat.

₅Oktii Josef lei niegadan niegu, ja go son lei muitalan dan vieljaidasas, de sii vašuhišgohte su vel eambbo. ₆Son dajai sidjiide: “Gullet maid mun niegadin! ₇Mii leimmet bealddus čanadeamen gordnegihpuid, ja mu gordnegihppu čuožžilii ja din gordnegihput čoahkkanedje mu gordnegihpu birra ja gopmirdedje dan ovdii.” ₈Dalle su vieljat dadje sutnje: “Dongo šattašit min gonagassan, dongo mahkáš ráđđešit min?” Ja su nieguid ja ságaid dihte sii vašuhedje su vel eambbo.

₉Josef niegadii velá nuppi niegu ja muitalii dange vieljaidasas: “Mun lean fas niegadan niegu, ja das beaivváš, mánnu ja oktanuppelohkái nástti gopmárdalle mu ovddas.” ₁₀Go son lei muitalan dan niegu áhččásis ja vieljaidasas, de áhčči cuiggodii su: “Mii nieguid datgis lea? Galggašingo mun, du eadni ja vieljat mahkáš boahtit gopmirdit du ovdii?” ₁₁Su vieljat suhtte sutnje, muhto su áhčči muittii maid son lei dadjan.

₁₂Oktii go Josefa vieljat ledje mannan Sikemii geahččat áhčiset smávvaomiid, ₁₃de Israel dajai Josefii: “Du vieljat leat omiid luhtte Sikemis. Mun vuolggahan du sin lusa.” Josef vástidii: “Nu fal, áhčči.” ₁₄Ja Jakob dajai sutnje: “Mana geahččat mo du vieljat ja smávvaoamit birgejit, ja boađe dasto muitalit munnje.” Son vuolggahii Josefa mátkái Hebronleagis, ja Josef manai Sikemii.

₁₅Go son lei vádjoleamen meahcis, de muhtun olmmái bođii su ovddal ja jearai: “Maid don ozat?” ₁₆Josef vástidii: “Mun ozan vieljaidan. Leatgo don oaidnán sin ja sin ealuid?” ₁₇Olmmái dajai: “Sii leat vuolgán dáppe eret. Mun gullen sin dadjamin: ‘Vulgot Dotanii.’” De Josef vulggii vieljaidis maŋŋái ja gávnnai sin Dotanis.

₁₈Sii oidne su juo guhkkin, ja ovdal go son lei joavdan sin lusa, de sii ráđđádallagohte goddit su. ₁₉Sii dadje guhtet guoibmáseaset: “Gehččet, do boahtá dat niegadeaddji! ₂₀Goddot su, bálkestehkot su muhtun gáivui ja dadjot ahte meahcispire lea borran su. De mii beassat oaidnit manin su niegut šaddet!” ₂₁Muhto go Ruben gulai dan, de son dáhtui gádjut su sin gieđas ja dajai: “Ii nu, eat mii oaččo goddit su! ₂₂Allet golggat vara. Bálkestehket su dan arvegáivui, muhto allet vahágahte su.” Ná son dajai vai beassá gádjut Josefa sin gieđas ja doalvut su ruoktot áhčis lusa.

₂₃Go Josef bođii vieljaidis lusa, de sii nulle sus biktasa, dan guhkes gávtti maid son anii, ₂₄ja bálkestedje su gáivui mii dalle lei guorusin. ₂₅De vieljažat čohkánedje boradit. Muhto go sii geahčastedje, de sii oidne ismaellaš karavána; dat bođii Gileadis, ja kamelat gudde suovvasiid, balsamiid ja hádjagáhčiid. Sii ledje doalvumin daid Egyptii. ₂₆Dalle Juda dajai vieljaidasas: “Mii ávkkiid midjiide lea goddit vielljamet ja čiehkat iežamet rihkkosa? ₂₇Vuvdot su ismaellaččaide, dalle mii eat ieža dárbbaš guoskat sutnje, dasgo son lea min viellja, min oažži.” Su vieljat gulle su.

₂₈Go midjanlaš gávpeolbmát ledje mannamin dakko meaddel, de vieljat gesse Josefa gáivvos ja vuvde su ismaellaččaide guoktelogi šekelii silbba. Ja gávpeolbmát dolvo Josefa Egyptii.

₂₉Go Ruben máhcai gáivvo lusa ja fuobmái ahte Josef ii lean doppe, de son gaikkodii biktasiiddis. ₃₀Son manai vieljaidis lusa ja dajai: “Gánda lea jávkan! Maid mun dál galggan?”

₃₁Muhto vieljat válde Josefa gávtti, njuvve bohká ja bunjodedje gávtti varas. ₃₂De sii dolvo dan áhččáseaset ja dadje: “Dán mii gávnnaimet. Geahča, leago dát du bártni gákti.” ₃₃Jakob dovdái gávtti ja dajai: “Dát lea bárdnán gákti! Meahcispire lea borran su, vissásii Josef lea gaikkoduvvon jámas!” ₃₄Ja Jakob gaikkodii biktasiiddis, giesai horstta alimiid birra ja moraštii bártnis guhkes áiggi. ₃₅Su bártnit ja nieiddat bohte jeđđet su, muhto son ii hálidan jeđđehusa. Son dajai: “Moraštemiin mun manan jábmiidáibmui bárdnán lusa.” Ja áhčči čierui Josefa.

₃₆Muhto Egyptas midjanlaččat vuvde Josefa Potifarii, gii lei farao hoavvahearrá ja heaggafávttaid oaivámuš.