Galatia 4

₁Mun oaivvildan dán: Nu guhká go árbbolaš lea mánná, de ii leat erohus su ja šláva gaskkas, vaikko buot opmodat gullá sutnje. ₂Son lea hovdejeddjiid ja dállodolliid vuollásaš gitta dan áiggi rádjái maid su áhčči lea mearridan. ₃Nu leat miige: Go mii leimmet mánát, de mii leimmet máilmmi álgofámuid šlávat. ₄Muhto go áigi lei dievvan, de Ipmil vuolggahii deike Bártnis. Son riegádii nissonis ja riegádii lága vuolde, ₅son lonistii sin geat ledje lága vuolde vai mii oččošeimmet máná vuoigatvuođa. ₆Danne go dii lehpet mánát, de Ipmil lea vuolggahan min váibmui Bártnis Vuoiŋŋa guhte čuorvu: “Abba! Áhčči!” ₇Dan dihte don it leat šat šlávva, muhto mánná. Ja jos don leat mánná, de Ipmil lea dahkan du maiddái árbbolažžan.

₈Dalle go dii ehpet dovdan Ipmila, de dii bálvaleiddet ipmiliid mat eai leat ipmilat. ₉Muhto dál go dii dovdabehtet Ipmila, ja velá go Ipmil dovdá din, mo de sáhttibehtet fas máhccat máilmmi heajos ja geahnohis álgofámuide? Hálidehpetgo fas šaddat daid šlávvan? ₁₀Dii váldibehtet vuhtii beivviid, mánuid, erenoamáš áiggiid ja jagiid. ₁₁Mun balan ahte lean rahčan duššás din dihte.

₁₂Vieljat, mun bivddán din: Šaddet mu lágánin, dasgo mun lean šaddan din lágánin. Dii ehpet leat dahkan munnje maidege veriid. ₁₃Diihan diehtibehtet ahte mun sárdnidin didjiide vuosttas geardde evangeliuma danin go ledjen buohccán. ₁₄Vaikko mu rumašlaš dilli lei didjiide geahččalus, de dii ehpet badjelgeahččan ehpetge hilggodan mu, muhto válddiidet mu vuostá dego Ipmila eŋgela, nugo Kristus Jesusa. ₁₅Gosa dál lea šaddan din stuorra illu? Mun sáhtán duođaštit ahte dii livččiidet dalle roggan alddádet čalmmiid ja addán daid munnje, jos dat livččii leamaš vejolaš. ₁₆Leango mun dál šaddan din vašálažžan go sártnun didjiide duođa? ₁₇Dat geat čájehit didjiide áŋgirvuođa eai daga dan buriin áigumušain. Sii áigot čuoldit din eret mis vai dii livččiidet áŋgirat sin dihte. ₁₈Jos lea buorre áigumuš, de lea buorre ahte olbmot álo áŋgiruššet din dihte, eaige dušše dalle go mun lean din luhtte. ₁₉Mánážiiddán, din dihte mun ferten fas gillát ávttaid, dassážii go Kristus oažžu hámi din siste. ₂₀Vare mun dál livččen din luhtte ja máhtášin sárdnut rivttes jienain! Mun in dieđe maid galggan dahkat didjiide.

₂₁Dii geat dáhttubehtet eallit lága vuložin, vástidehket munnje: Ehpetgo dii gula maid láhka cealká? ₂₂Dasgo lea čállojuvvon ahte Abrahamis ledje guokte bártni, nubbi šlávvanissoniin, nubbigis friddja nissoniin. ₂₃Šlávvanissona bárdni riegádii oačči mielde, friddja nissona bárdnigis Ipmila lohpádusa mielde. ₂₄Dás lea čiekŋalet oaivil. Nissonat leaba guokte lihtu. Nubbi lea Sinaivári lihttu mii riegádahttá mánáidis šlávvan, ja dat lea Hagar. ₂₅Hagar lea Sinaivárri Arabias, ja dan vástida dálá Jerusalem mii eallá šlávvavuođas mánáidisguin. ₂₆Muhto almmálaš Jerusalem lea friddja, ja dat lea min eadni, ₂₇nugo lea čállojuvvon:

₂₈Vieljat, dii lehpet lohpádusa mánát, nugo maiddái Isak lei. ₂₉Dalle son gii lei riegádan oaččis doarrádalai dan gii lei riegádan Vuoiŋŋas, ja nu lea dálge. ₃₀Muhto maid čála cealká? Áje eret šlávvanissona ja su bártni. Šlávvanissona bárdni ii oaččo árbet ovttas friddja nissona bártniin.

₃₁Vieljat, mii eat nappo leat šlávvanissona, muhto friddja nissona mánát.