David ja Jonatan
1David báhtarii Rama Najotis. Son bođii Jonatana lusa ja dajai: “Maid baháid mun lean dahkan? Makkár rihkkosa dahje vearrivuođa mun lean dahkan áhčát vuostá, go son bivdá mu heakka?” 2Jonatan vástidii: “Ii leat nu, it don eisege jáme! Mu áhččihan ii goassege daga maidege, ii stuorráid iige smávváid, almmá muitalkeahttá munnje. Manne son galggašii čiehkat mus dán? Ii dat sáhte leat duohta.” 3Muhto David vástidii vuordnumiin: “Du áhčči diehtá bures ahte don liikot munnje, ja son jurddaša: ‘Jonatan ii oaččo diehtit dán, amas šaddat morrašii. Nu duohta go Hearrá eallá, ja nu duohta go don ieš ealát, dušše lávki lea mu ja jápmima gaskkas.’” 4Jonatan dajai Davidii: “Mun dagan du ovddas buot maid siđat.” 5Dalle David dajai: “Ihttin lea mánočalbmebeaivvi feasta, ja dalle mun galggašin čohkkát gonagasa beavddis. Muhto suova mu baicce čiehkádit meahccái eahkeda rádjái. 6Jos du áhčči ohcala mu, de daja sutnje: ‘David ánui mus lobi finadastit ruovttugávpogisttis Betlehemis, danin go doppe su sohka doallá dál jahkásaš oaffarfeastta.’ 7Jos gonagas duhtá vástádussii, de mun sáhtán leat oadjebas. Muhto jos son moaráhuvvá, de das don dieđát ahte son lea mearridan dahkat munnje baháid. 8Daga ná munnje, bálvaleaddjásat, go juo leat dahkan muinna ustitvuođalihtu Hearrá nammii. Muhto jos mun lean suddudan, de gotte don mu! Ale fal guođe mu áhčát gihtii.” 9Jonatan vástidii: “In goassege! Jos mun fuobmán ahte mu áhčči lea áigumin dahkat dutnje baháid, de mun muitalan dan dutnje.” 10David jearai: “Gii dieđiha munnje, jos du áhčči addá garra vástádusa?” 11Jonatan dajai dalle Davidii: “Vuolgu meahccái!” Ja soai vulggiiga ovttas.
12Jonatan dajai Davidii: “Hearrá, Israela Ipmila, vehkiin mun ihttin geahččalan gávnnahit maid mu áhčči áigu. Son gal suige dáhttu dutnje buori, muhto jos ii, de mun bijan dutnje sáni vai beasat diehtit dan. 13Hearrá ráŋggáštehkos mu dál ja álo, jos mu áhčči áigu dahkat dutnje bahá, inge mun muital dan dutnje inge veahket du beassat báhtarussii ja mannat ráfis. Vare Hearrá livččii duinna, nugo son lea leamaš áhčiinan! 14Don fertet leat munnje árpmolaš nu guhká go mun ealán, nugo Hearrá lea árpmolaš, ja go mun jámán, 15de leage álo árpmolaš mu sohkii. Go Hearrá duššada eatnamis buot Davida vašálaččaid, 16de vare Jonatana namma ii sihkkojuvvošii, muhto bisošii oktan Davida sogain! Vare Hearrá mávssahivččii Davida vašálaččaide!” 17De Jonatan nannii velá oktii váliin iežas ráhkisvuođa Davidii, danin go son ráhkistii su; son anii Davida seammá ráhkisin go iežas heakka.
18Jonatan dajai vel: “Ihttin lea mánočalbmebeaivvi feasta, ja don ohcaluvvot go du sadji lea guorus. 19Mana de don beaivvi dan báikái gosa čiehkádit ovddit háve, ja čohkán dievá vuollái. 20Mun bážán golbma njuola dan guvlui dego livččen báhčaleamen dilkui, 21ja vuolggahan bártnáža ohcat njuolaid. Jos mun dajan bártnážii: ‘Njuolla lea dábbelis du, váldde dan’, de don sáhtát boahtit oidnosii ja leat oadjebas; dalle ii leat mihkkege váraid, nu duohta go Hearrá eallá. 22Muhto jos mun dajan bártnážii: ‘Njuolla lea dobbelis du’, de vuolgge dalle báhtui, Hearrá dáhttu du vuolgit. 23Maid moai letne lohpidan goabbat guoibmáseame, de dan Hearrá gohccá agálaččat.” 24Nu David čiehkádii meahccái.
Mánočalbmebeaivvi feasta bođii, ja gonagas čohkánii beavdái borrat. 25Son čohkkái dábálaš sajistis seaidneguoras, ja Jonatan čohkkái aiddo su buohta. Abner čohkkái Saula bálddas, muhto Davida sadji lei guorus. 26Saul ii jietnadan maidege dan beaivvi, danin go son jurddašii: “Sutnje lea várra dáhpáhuvvan juoga, nu ahte son lea buhtismeahttun. Son lea vissásit buhtismeahttun.” 27Muhto go Davida sadji lei guorus maiddái feastta maŋit beaivvi, de Saul jearai bártnistis Jonatanis: “Manin Isaja bárdni ii leat boahtán mállásiidda, ii ikte iige odne?” 28Jonatan vástidii: “David ánui mus lobi mannat Betlehemii. 29Son dajai: ‘Divtte mu vuolgit, min sohka doallá oaffarfeastta gávpogis, ja mu viellja lea sihtan mu boahtit. Jos don anát mu iežat ustibin, de divtte mu mannat dearvvahit vieljaidan.’ Danin son ii leat boahtán gonagasa beavdái.” 30Dalle Saul moaráhuvai Jonatanii ja čuorvvui sutnje: “Don nággáris fuorránissona čivga! Munhan dieđán ahte don jođát Isaja bártniin heahpadin alccesat ja heahpadin fuorráeadnásat. 31Nu guhká go Isaja bárdni duolbmá dán eatnama, de don it šatta gonagassan. Bija jur dállán áirasa viežžat su! Dál son gal jápmá!” 32Jonatan jearai: “Manin son galgá jápmit? Maid baháid son lea dahkan?” 33Dalle Saul loktii sáitti ja áittii rehttet su, ja Jonatan ipmirdii ahte su áhčči lei mearridan goddit Davida. 34Son vulggii beavddis buolli moaris. Son ii borran feasttas dan maŋit beaivvi maidege, danin go son lei morrašis Davida dihte ja áhčis hiddjideaddji sániid dihte.
35Iđedis Jonatan manai meahccái dan áigái maid lei lihtodan Davidiin, ja son válddii mielddis bártnáža. 36Son dajai bártnážii: “Viega viežžat njuolaid maid mun bážán!” Bártnáš viehkalii, ja Jonatan bážii njuola su badjel. 37Ja go bártnáš lei boahtimin dasa gokko Jonatana njuolla lei gahččan, de Jonatan čurvii sutnje: “Almma njuolla lea dobbelis du? 38Viega johtilit, ale orus!” Bártnáš válddii njuola ja máhcai isidis lusa. 39Iige bártnáš vihkon maidege, danin go dušše Jonatan ja David diđiiga maid sánit mearkkašedje. 40Jonatan attii dasto vearjjuid bártnážii ja gohčui su doalvut daid gávpogii. 41Go bártnáš lei mannan, de David bođii čiehkádansajistis dievá vuolde ja gopmirdii golmma geardde gitta eatnamii. Soai cummisteigga goabbat guoimmiska ja čieruiga, ja David čierui hui garrasit. 42Jonatan dajai Davidii: “Mana ráfái! Moai letne vurdnon goabbat guoibmáseame Hearrá nammii ahte Hearrá duođašta munno ja munno náliid gaskasaš lihtu agálaš áigái.” 43Nu David vulggii, ja Jonatan máhcai gávpogii.
