Sálbma 143
1Davida sálbma.
Hearrá, gula go mun rohkadalan,
guldal mu njuoras átnuma!
Vástit munnje, donhan leat
oskkáldas ja vanhurskkis!
2Ale doalvvo bálvaleaddját
dubmejuvvot,
dasgo ii oktage leat du ovddas vanhurskkis.
3Vašálaš doarrádallá mu,
ja časká mu eatnamii.
Son bidjá mu ássat seavdnjadasas,
dego áigá juo jápmán olbmot.
4Mu vuoigŋa vuoimmehuvvá,
mu váibmu stirdu balus.
5Mun muittašan dološ beivviid,
smiehtadan buot du daguid,
suokkardan du gieđaid dujiid.
6Mun geaigguhan gieđaid du beallái,
mu siellu áibbaša du
dego goikan eanan čázi. Sela
7Vástit munnje, Hearrá!
Doama vástidit, mu vuoigŋa roahppána.
Ale čiega mus muođuidat,
aman šaddat daid láhkásažžan
geat leat mannan hávdái.
8 Divtte mu muosáhit
du oskkáldasvuođa iđidiid,
dasgo mun dorvvastan dutnje!
Čájet munnje geainnu man galggan vádjolit,
danin go mun bijan doaivvu dutnje.
9Hearrá, beastte mu mu vašálaččain!
Mun ozan suoji du luhtte.
10Oahpat mu ollašuhttit du dáhtu,
dasgo don leat mu Ipmil.
Vare du buorre Vuoigŋa láidešii mu
dássidis eatnama mielde.
11Namat dihte, Hearrá, atte mu eallit!
Doalvvo mu olggos áŧestusas,
don guhte leat vuoigatlaš!
12Duššat mu vašálaččaid,
don guhte leat oskkáldas!
Heavat buohkaid geat bivdet mu heakka,
dasgo mun lean du bálvaleaddji.